|
|
Rušivé chování žáků na 1. stupni ZŠ
Březinová, Adriana ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Krčmářová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zabývá rušivým chováním žáků na prvním stupni základní školy. V teoretické části této práce jsou objasněny termíny školní kázeň a rušivé chování žáků, kapitoly se věnují projevům, příčinám, formám rušivého chování, jeho prevenci a následnému řešení. V praktické části je prezentován kvalitativní výzkum, který byl realizován na prvním stupni základní školy. Cílem výzkumu je zjištění výskytu častých forem rušivého chování při výuce na prvním stupni základní školy v Sušici. Mezi výzkumné úkoly patřilo porovnání pojetí rušivého chování učiteli a žáky prvního, druhého, třetího, čtvrtého a pátého ročníku. Šetření také sledovalo, jaké chování žáky opravdu při vyučování ruší, jak na něj reagují spolužáci i učitel. Dalším úkolem, zaměřeným na podporu začínajících učitelů, bylo zjistit od zkušených učitelů funkční strategie řešení, popřípadě předcházení, rušivému chování. K zodpovězení otázek byla využita metoda rozhovoru s třídním učitelem, metoda dotazníku pro žáky třetího až pátého ročníku a metoda skupinového rozhovoru pro žáky prvního a druhého ročníku. Bylo zjištěno, že rušivé chování žáků je široce rozšířenou problematikou. Mezi nejčastější projevy rušivého chování patří vykřikování, mluvení se spolužákem během výuky a drzé a otravné chování. Nejčastějšími způsoby prevence rušivého...
|
|
|
Kontaktní dopomoc v plavecké výuce dětí s poruchou autistického spektra
Nováková, Linda ; Hubená, Kristýna (vedoucí práce) ; Kramperová, Veronika (oponent)
Název: Kontaktní dopomoc v plavecké výuce dětí s poruchou autistického spektra Cíle: Cílem práce bylo zmapovat problematiku kontaktní dopomoci v plavecké výuce dětí s poruchou autistického spektra. Záměrem bylo prostřednictvím dotazníku získat informace o využívání kontaktní dopomoci od organizací, případně plaveckých škol, které se problematikou této plavecké výuky zabývají. Na základě získaných dat následně vytvořit obrazový materiál o podobě kontaktní dopomoci v plavecké výuce pro tuto populaci. Metody: Výzkum byl proveden v kombinaci kvalitativních a kvantitativních metod. Pro zjištění nezbytných informací o podobě využití kontaktní dopomoci v plavecké výuce dětí s PAS v České republice bylo využito dotazníkové šetření. Při přímé účasti v plavecké výuce bylo využito zúčastněného pozorování. Z této lekce byl vytvořen obrazový materiál. Pomocí nezúčastněného pozorování byla provedena analýza obrazového materiálu. Výsledky: Z výsledků výzkumu je patrné, že využití kontaktní dopomoci v plavecké výuce dětí s PAS má své opodstatnění. Z responzí vyhodnocených z dotazníkového šetření plyne převaha pozitivního vlivu na plavce. Instruktoři pozorují zlepšení plavecké polohy, uvolnění a snížení strachu z vody. Dále je vnímáno zkvalitnění jemné a hrubé motoriky a taktéž zlepšení sociální interakce mimo...
|
|
|
Interakce mezi učitelem a žáky při hodině přírodopisu na 2. stupni základní školy a na nižším stupni víceletého gymnázia
SPILKOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá komunikací v hodinách přírodopisu, zejména interakcí mezi učitelem a žáky na druhém stupni základní školy a na nižším stupni víceletého gymnázia. Cílem práce bylo analyzovat délku promluv jednotlivých aktérů, způsob výměny informací a celkovou strukturu komunikace při vybraných hodinách přírodopisu. Teoretická část se detailně věnuje komunikaci v obecné rovině, ale také vhodným a nevhodným komunikačním prostředkům, které se mohou odrážet v následující efektivitě dané komunikace. Důraz je kladen na pedagogickou komunikaci, její strukturu a participaci jednotlivých aktérů. Výzkumná část práce byla založena na sběru kvalitativních i kvantitativních dat, která sloužila jednak podrobnějšímu popisu komunikačních struktur, tak i k určení četností položených otázek a odpovědí i délce promluv jednotlivých aktérů komunikace. Podle stanovené metodiky bylo analyzováno celkem sedm vyučovacích hodin přírodopisu u různých učitelů na různých základních školách v Jihočeském kraji. Bylo zjištěno, že nejčastějším způsobem interakcí mezi učitelem a žáky bylo pokládání učitelových otázek, na které žák následně odpovídal. V mnohem menší míře byl v hodinách zastoupen strohý monologický výklad. Část komunikace se odehrávala i mezi žáky navzájem, jelikož ve sledovaných hodinách byly zastoupeny skupinové práce žáků. Ve sledovaných hodinách byla IRF struktura stěžejním pilířem interakce. Z výsledků vychází, že IRF struktura a její modifikace tvořily převážnou většinu všech komunikačních výměn, což lze potvrdit výsledky analýz jednotlivých hodin, včetně ilustrativních ukázek.
|
|
|
Změny v pedagogické komunikaci mezi učiteli a žáky v důsledku koronavirové pandemie
HUNALOVÁ, Sára
Tato bakalářská práce se zabývá změnami v pedagogické komunikaci mezi učiteli a žáky v důsledku koronavirové pandemie. Pandemie způsobená virem Covid-19 zasáhla v roce 2020 celý svět včetně České republiky. České školy tak v březnu 2020 podlehly celorepublikovému nařízení zavření škol a byly nuceny zahájit distanční formu výuky, která vyžadovala naprosto jiný způsob komunikace než ta prezenční. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část vysvětluje základní pojmy týkající se mezilidské komunikace, rozebírá komunikaci v pedagogickém prostředí, tedy mezi učiteli a žáky. Dále popisuje vliv koronavirové pandemie na české školství, průběh distanční výuky a s ní spojené druhy digitálních technologií, které byly používány v této době. Praktická část je zaměřena na smíšené výzkumné šetření, které odhalí, k jakým změnám v pedagogické komunikaci mezi učiteli a žáky v důsledku koronavirové pandemie došlo. Zvolenými metodami sběru dat je dotazníkové šetření, které bude realizováno mezi žáky a polostrukturovaný rozhovor s vybranými učiteli.
|
|
|
Pedagogická komunikace v praktickém vyučování na vybrané střední odborné škole
Kalinová, Marie
Bakalářská práce se zabývá pedagogickou komunikací v praktickém vyučování na vybrané střední odborné škole. Teoretická část na základě analýzy odborné literatury a následné závěrečné syntézy poznatků definuje základní pojmy komunikace a interakce, pedagogické komunikace a ostatní pojmy s ní spojené. Konkrétně se jedná o charakteristiku pedagogické komunikace, její účastníky, komunikační pravidla, komunikační dovednosti učitele a zpětnou vazbu poskytovanou žákům. Praktická část práce předkládá výsledky průzkumného šetření. Cílem praktické části je zjistit, jakým způsobem probíhá komunikace mezi žáky a učiteli v praktickém vyučování na vybrané střední odborné škole. Zda žáci dostávají od svých učitelů prostor pro vlastní vyjádření a zda jim učitelé poskytují zpětnou vazbu. Průzkumné šetření je provedeno pomocí dotazníků. Respondenty tvoří žáci posledního ročníku vybrané střední odborné školy v kraji Vysočina. Data z dotazníků jsou vyhodnocena běžnými statistickými metodami. Na základě zjištěných výsledků je zformulováno doporučení pro pedagogickou praxi.
|
|
|
Pedagogická komunikace ve výuce odborného předmětu
Novotná, Martina
Bakalářská práce je zaměřena na pedagogickou komunikaci ve výuce odborného předmětu z pohledu žáka na střední škole. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část si klade za cíl vysvětlit pojem komunikace a rozdělit komunikaci na dílčí formy. Popisuje také vztah mezi žákem a učitelem a konkretizuje pravidla komunikace mezi aktéry. Poukazuje na roviny mezi učitelem a žákem na jejich formy komunikace a jak probíhá zpětná vazba. Praktická část práce, zpracovává a vyhodnocuje dotazníkové šetření. Dotazník, obsahoval 15 uzavřených otázek, 1 polouzavřenou otázku a 3 otevřené otázky, které daly možnost respondentům plně vyjádřit svůj vlastní názor. Oslovenými respondenty byli žáci 1. a 3.ročníku maturitního oboru Agropodnikání. Dotazník vyplnilo a zpět odeslalo 40 respondentů, tedy 100 % dotázaných respondentů. Hlavním cílem šetření bylo zjistit názor na způsob komunikace vybraného učitele odborného předmětu ve výuce i mimo ni.
|
|
|
Pedagogická komunikace v praktickém vyučování na vybrané střední odborné škole z pohledu žáků
Pečinková, Martina
Bakalářská práce je zaměřena na pedagogickou komunikaci ve výuce praktického vyučování na vybrané střední odborné škole z pohledu žáka. Práce se dělí na teoretickou a praktickou část. Cílem teoretické části je definovat pojem komunikace a sní pojmy související. Především se zaměřuje na pedagogickou komunikaci, charakteristika možných bariér v komunikaci, poskytnutí zpětné vazby, popsání vztahu učitel-žák a praktického vyučování. Teoretická část využívá metodu analýzy, srovnávání a syntézu teoretických poznatků z literárních a ostatních odborných zdrojů. Cílem praktické části je zjistit průběh komunikace mezi učitelem praktického vyučování a žáky. Zaměřuje se na klady, ale i nedostatky v komunikaci a to z pohledu žáka. Praktická část je realizována dotazníkovým šetřením. Respondenty tvoří žáci 1. až 4. ročníku studijního oboru Cestovní ruch a Agropodnikání Střední odborné školy a Vyšší odborné školy zemědělsko-technické Bystřice nad Pernštejnem. Výsledky praktické části budou vyhodnoceny a následné závěry budou sloužit jako doporučení pro pedagogickou praxi.
|
|
|
Vliv pedagogické komunikace na vzdělávací proces v rámci vysoké školy
VÁCLAVÍČKOVÁ, Vendula
Práce se zabývá pedagogickou komunikací z pohledu vysokoškolských studentů a nabraných zkušeností z jejich studia. Teoretická část je rozdělena do čtyř kapitol. Každá kapitola přibližuje nejzásadnější pojmy této práce - komunikace, pedagogická komunikace, výchovně vzdělávací proces a učitel jako důležitá osoba v životě studenta. Teoretická část připravuje čtenáře na výzkumnou část a zajišťuje mu prvotní vhled do problematiky pedagogické komunikace a jejich funkcí a pravidel. Praktická část obsahuje seznámení se zvolenou metodou pro výzkum - interpretativní fenomenologická analýza (IPA). Pro výzkum jsem použila zásadní úryvky a odpovědi z rozhovorů tří studentů prezenčního studia Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Hlavním ukazatelem byly nabrané zkušenosti studentů a vhled do komunikace a vztahů s učiteli na vysokoškolské půdě. Respondenti jsou si vědomi vlivu, který na ně učitelé mají a promítá se to především v rámci neverbální komunikace.
|
|
|
Využívání informačních technologií u dětí předškolního věku z pohledu učitelek mateřských škol
DVOŘÁKOVÁ, Nikola
Závěrečná práce s názvem "Využívání informačních technologií u dětí předškolního věku z pohledu učitelek mateřských škol" se zabývá informačními technologiemi, které používají děti předškolního věku, jak s nimi pracují a jak se jejich využití promítá do předškolního vzdělávání. Teoretická část bakalářské práce obsahuje kapitoly týkající vývoje a historie informačních a komunikačních technologií, vlivu informačních technologií na děti a mládež, rizik a přínosů při využívání informačních technologií. V praktické části jsou na základě smíšeného výzkumu (pozorování, dotazníkové šetření a rozhovory s učiteli mateřských škol) zodpovězeny výzkumné otázky, které souvisejí s cílem bakalářské práce.
|
|
| |
host ::
RSS.